Foliatum: Luxus vůní
Objevování bohaté historie parfémů a jejich role ve zdraví, kráse a každodenním životě ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě
Parfém foliatum
Parfém foliatum byl jedním z nejluxusnějších a nejvyhledávanějších parfémů starověkého světa. Pravděpodobně byl pojmenován podle listu skořicovníku (folium je latinsky „list“), který byl jednou z jeho ingrediencí. Díky tomu, že obsahoval mnoho vzácných přísad, jako je černý kardamom, labdanum, nard a myrha, symbolizoval bohatství a krásu a byl obdivován pro svou bohatou a exotickou vůni. Tento parfém byl známý a používáný po staletí – doklady o jeho oblibě máme od počátku Římské říše přinejmenším do 6. století n. l.
Verze, ke které si můžete přivonět, je založena na popisu Plinia Staršího. Vytvořila ji berlínská čichová umělkyně Klara Ravat ve spolupráci s vědci z projektu Alchemies of Scent.
Kdo foliatum používal?
Foliatum používaly především bohaté ženy, nebyly ale jediné. Antičtí autoři, kteří často tyto bohaté ženy kritizovali, opovrhovali i tímto parfémem – jejich poznámky však naznačují, že u těch, kteří si to mohli dovolit, bylo foliatum velice oblíbené. Parfémy používali i muži, ale obvykle dávali přednost jiným vůním. Zatímco vůně pro ženy byly zpravidla težké, pryskyřičné a dřevité, ty určené mužům byly lehčí a květinové. Lékaři pak doporučovali jemné vůně všem, protože věřili, že chrání před nemocemi, včetně ochrany před nákazou během epidemií.
Slavný lékař Galén popsal koncem 2. století vůně typu foliatum slovy: „Mezi léky patří také luxusní parfémy, které se připravují pro požitek zjemnělých žen. Ty jsou užitečné na žaludeční potíže a zdá se, že jsou produktem římské rozmařilosti. Proto mají římská jména: nazývají se spicata a foliata.”
Recept
Plinius Starší popsal foliatum jako druh parfému na bázi nardu. Měl se vyrábět z pravého nardu (Nardostachys jatamansi), listu skořicovníku a dalších exotických přísad, jako jsou aromatické sítiny či voňatka, kostus, myrha nebo vzácné pryskyřice.
Nejstarší kompletní recept se dochoval ze 6. století n. l. a připisuje se Oribasiovi. Jeho verze obsahuje kasii, list skořicovníku, labdanum, myrhu a nard. Samotný proces výroby popisuje takto: „Ingredience rozdrť najemno, prosij sítem a smíchej s parfémem z nardu. Pro tmavší barvu přidej skořápky lískových ořechů a nakonec opobalsamum pro luxusní vůni.“
Pro zvídavé
Galén (cca 130–210 n. l.), Metody léčení 8, 5
„Mezi léky patří také luxusní parfémy, které se připravují pro požitek zjemnělých žen. Ty jsou užitečné na žaludeční potíže a zdá se, že jsou produktem římské rozmařilosti. Proto mají římská jména: nazývají se spicata a foliata.”
οὐχ ἥκιστα δὲ καὶ τὰ τῆς τρυφῆς ἕνεκα τῶν διατεθρυμμένων γυναικῶν σκευαζόμενα μύρα ταυτὶ τὰ πολυτελῆ, χρήσιμα πρὸς τὰς τοιαύτας διαθέσεις τῆς γαστρὸς, ἅπερ ἔοικεν ὑπὸ τῆς ἐν Ῥώμῃ τρυφῆς εὑρεθέντα καὶ τὰς προσηγορίας ἔχειν Ῥωμαϊκάς· ὀνομάζεταί γέ τοι σπικάτα γε καὶ φουλιάτα.
Theofrastos (cca 370–287 př. n. l.), O vůních 42–43
„Nejlehčí parfémy se vyrábějí z růží (rhodinon) a henny (kypros), ty jsou považovány za nejvhodnější pro muže, stejně jako parfém z lilií (krinon). Pro ženy se lépe hodí tekutá myrha, megaleion, egyptský parfém, majoránkový (amarakinon) a nardový (nardinon). Jsou silné a těžké, proto jen tak nevyprchají ani se nesetřou, a pro ženy je důležité mít vůně, které dlouho vydrží.”
Ἐλαφρότατα δὲ τὸ ῥόδινον καὶ ἡ κύπρος, ἃ καὶ τοῖς ἀνδράσι μάλιστα ἁρμόττειν δοκεῖ, καὶ πρὸς τούτοις τὸ κρίνον· ταῖς δὲ γυναιξὶν ἡ στακτὴ καὶ τὸ μεγαλεῖον καὶ τὸ αἰγύπτιον καὶ τὸ ἀμαράκινον καὶ τὸ νάρδινον· διὰ γὰρ τὴν ἰσχὺν καὶ τὸ πάχος οὐκ εὐαπόπνοα οὐδ' εὐαφαίρετα· ζητοῦσι (γὰρ) τὰ χρόνια.
Héródianos (cca 170–240 n. l.), Řím po Marcu Aureliovi 1, 12
„Na doporučení lékařů si obyvatelé města plnili nosy i uši voňavými parfémy a neustále používali kadidla a vonné látky. Někteří lékaři totiž tvrdili, že vůně zaplní póry smyslových orgánů a zabrání jim přijímat do sebe zkažený vzduch. Případně, pokud by nějaký do těla vstoupil, byl by potlačen silnější vůní parfému.”
ἀλλὰ καὶ οἱ κατὰ τὴν πόλιν κελευόντων τῶν ἰατρῶν μύρου εὐωδεστάτου τάς τε ὀσφρήσεις καὶ τὰ ὦτα ἐνεπίμπλασαν, θυμιάμασί τε καὶ ἀρώμασι συνεχῶς ἐχρῶντο, φασκόντων τινῶν τὴν εὐωδίαν φθάσασαν ἐμπιπλάναι τοὺς πόρους τῶν αἰσθήσεων καὶ κωλύειν δέχεσθαι τὸ φθορῶδες τοῦ ἀέρος, ἢ εἰ καί τι προεμπέσοι, κατεργάζεσθαι δυνάμει κρείττονι.
Plinius Starší (cca 23–79 n. l.), Kapitoly o přírodě 13, 15
„Nardový parfém neboli foliatum obsahuje olej z nezralých oliv nebo olej balanos, voňatku (velbloudí seno), kostus, nard, amomum, myrhu a vonnou pryskyřici.”
Nardinum sive foliatum constat omphacio aut balanino, iunco, costo, nardo, amomo, murra, balsamo.
Aetios z Amidy (6. stol. n. l.), Lékařské knihy, kniha 16
Příprava foliata podle Oribasia: „Kasie: 6 uncí. List skořicovníku: 3 unce. Amomum a labdanum: 1 unce od každého. Pepř: 40 kuliček. Myrha z oblasti Troglitis: 1 unce. Nardový parfém: 1 libra. Rozdrť a prosij nejjemnějším sítem, poté ještě jednou pečlivě rozmělni. Přidej nardový parfém a znovu rozmělni. Pro tmavší barvu léku spal skořápky lískových ořechů, rozdrť je v hmoždíři a přimíchej do směsi. Přidej tři lžičky opobalsama. Používej to jako luxusní parfém nebo na parézy.”
ἐκ τῶν ὀρειβασίου φουλιάτου σκευασία. Κασίας γοστ. φύλλου γογ. ἀμώμου, λαδάνου ἀνὰ γοα. πεπέρεως κόκκους μ. σμύρνης τρωγλίτιδος γοα. νάρδου μύρου λίτ. α. κόψας καὶ σήσας λεπτοτάτῳ κοσκίνῳ λείου πάλιν ἐν ἑτέρῳ ἐπιμελῶς, καὶ ἐπίβαλλε τὴν νάρδον καὶ πάλιν λείου ἐπιμελῶς. πρὸς δὲ τὸ μελάντερον γενέσθαι τὸ φάρμακον, καρύων βασιλικῶν λέπη καύσας καὶ τρίψας ἐν θυίᾳ ἕνωσον, πρόσμιγε δὲ καὶ ὀποβαλσάμου κοχλιάρια γ. καὶ χρῶ πολυτελεστάτῳ μύρῳ καὶ πρὸς παρέσεις.
Zjistěte více
Pokud se chcete dozvědět více o foliatu a dalších starověkých parfémech, můžete nahlédnout do našeho článku o parfémech a zdraví ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě.
(Text S. Coughlin, D. Míčková, J. Říhová)
(English)